Můj život za komunismu

22. května 2014 v 19:30 | Ev
Je ráno jako každé jiné. Je to tu docela tmavé a skoro nic nejde vidět, ale skrz mříže jdou vidět první paprsky vycházejícího slunce. Celou noc jsem byla vzhůru, i když na tvrdé lavici v rohu maličké místnosti bych stejně neusnula, tentokrát to bylo kvůli něčemu jinému.
Nebylo to kvůli světlu, ve věznici je tma i v pravé poledne, ve tmě bych usnula. Tentokrát to nebylo ani kvůli mé rodině nebo nevydařenému dálkovému studiu, na to jsem měla dost času při mé minulé "návštěvě" této budovy.
Tentokrát jsem myslela na Adama. Obdivuji ho za to, jak při mně stále stoji. I když by ho za to mohli zavřít taky, podporuje mě. Já bych to se sebou nevydržela.
Klidně mi říkejte, že jsem moc mladá a nerozumím tomu, ale cítím, že by nám to mohlo vydržet dlouho. Ne jako mé tři nevydařené pokusy před tím. Ale mám strach. Pokud se se mnou rozejde, budu na vše sama, ale pokud se mnou zůstane, nepřivedu ho do problémů?
Bez něj bych to tady nevydržela.
Poslední dobou je svět hrozně tmavý, bezcitný a netolerantní. Od války se tu nic nezměnilo. Sice lidé již neupadajív boji, ale utiskováni jsme tu stále.
Trest se nese i za krátkou hloupou větu.
Svobodnou vůli tu neznají a vlastní názor je tu sprosté slovo.
Nechápu naši vládu. Zarazí to někdy někdo? V tomhle budou vyrůstat naše děti? Vždyť říčt svůj názor není hřích…



Nejdřív bych se chtěla opravdu omluvit, že dlouho nebyl článek, ale nápady stále nepřicházejí... poslední dobou nejsem schopná se k něčemu vyjádřit, jen píšu smyšlené povídky a doufám, že brzy přijdou prázdniny. Nevadí mi škola, vážně. Já jsem člověk, který školu miluje! Mně jen vadí učitelé. Poslední dobou má naše třídní učitelka hroznou náladu a vylévá si to na nás. Naštěstí dostaneme příští rok jinou/jiného.

Ale k věci…

Tímto článkem jsem chtěla poukázat na to, že kdysi se vyjádření názoru bralo jako porušení zákonu a proto bychom si měli vážit naší svobody. Bohužel, znám hodně lidí, kteří to naprosto ignorují. Většina z nich je z mojí generace, což je docela smutné, když si uvědomíte, že tohle je naše budoucnost. Doufám, že to je proto, že jsou jen moc mladí a nechápou.

Moje přání je svoboda a tolerance, je to tak těžké?…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačka (osobnivesmir.blog.cz) Kačka (osobnivesmir.blog.cz) | Web | 22. května 2014 v 20:09 | Reagovat

Já také poslední dobou nemám náladu něco vymýšlet a sepisovat. Název mi ke tvému článku vůbec nesedí.

2 ¤ elany ¤ ¤ elany ¤ | Web | 23. května 2014 v 17:27 | Reagovat

[1]: Ten název právě tomu článku spíš dává smysl. Tento příběh, no, spíše povídka, pojednává o tom, jak to asitak bylo za komunismu. Proto se k tomu ten nadpis hodí

3 Ev-Crazy Ev-Crazy | 23. května 2014 v 18:08 | Reagovat

[2]: Díky, El, lépe bych to neřekla (nenapsala…?).

4 ¤ elany ¤ ¤ elany ¤ | Web | 23. května 2014 v 18:25 | Reagovat

[3]: Já myslím, že určitě ano

5 Caroline Caroline | Web | 24. května 2014 v 18:16 | Reagovat

Nádherně si to napsala :)
"Říct svůj názor není hřích" - to je pravda, ale někteří si asi myslí, že je ...

6 Ev-Crazy Ev-Crazy | 24. května 2014 v 20:03 | Reagovat

[5]: Děkuji, máš pravdu…

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

The Offspring - You're Gonna Go Far, Kid