Září 2014

7 věcí které v knihách pro dívky nesmí chybět

13. září 2014 v 10:59 | Ev
Víte, já jsem na románech pro dívky tak trochu vyrostla. Sice si je teď také někdy přečtu, ale čtu i jiné jako třeba sci-fi či fantasy. Teď jsem se k tomuto žánru ale znovu vrátila a trochu mi to připomělo, proč jsem je přestala nějaký ten čas číst. Ty knihy jsou prakticky stejné. Příběh je jiný, ale jsou tam určité věci, které stále zůstávají.

1. Pravá láska v šestnácti
Tohle bych nejspíš neměla kritizovat, když tak moc prohlašuji, že na věku nezáleží, ale mně to prostě vadí. Po pravdě: Znáte někoho, kdo by se zamiloval v pubertě a zůstali spolu doteď? Já totiž ne. ( Znám jeden pár, který spolu přerušovaně několik let chodil, ale nedávno se rozešli a tentokát opravdu pochybuji, že se dají dohromady. )
Dobře, schvaluji, že v šestnácti holky začínají randit -to je tak ideálí věk-, ale zkrátka nevěřím, že to vždy musí končit šťastně až do smrti.

2. Dokonalí kluci
Tak buď jsou v americe pubertální kluci jiní než tady v Česku, nebo se ta spisovatelka nikdy nepotkala s dnešní mládeží. Četli jste někdy knihu, kde by se hrdinka příběhu zamilovala do vulgárního sportovce, který má svoje ego vyšší než IQ alias mého polužáka?

3. Zamilovaná do "frajírka"
Ne, naše hrdinka se vždy zamiluje do krále školy či proutníka, ale potom se ukáže, že to jen předstírá před kamarádami a jinak je ohromně romatický. Zajímalo by mě, jestli by se do něj zamilovala, kdyby nebyl hezký ani slavný, ale zodpovědný a chytrý?
Já jsem prostě nikdy nepochopila holky, co se zamilovávají do sportovců. Vážně, holky? Vy byste opravdu chtěly kluka, který se sportu věnuje víc než vám, pořád jezdí na zápasy a ma desítek fanynek, které ho také "milují"?


"Vždyť je to jen dítě!"

4. září 2014 v 17:16 | Ev
Jelikož je ten začátek školního roku, tak jsem si řekla, že budu psát články jen na téma, které mě vždy dokonale naštve. ( Připadám si jako Martin Rota. :D ) Dnes jsem se rozhodla se vyjádřit k mé "oblíbené" větě: "Je to jen dítě", kterou často slýchávám od svých příbuzných a vidím v očích cizích lidí na ulici. Tento článek jsem chtěla napsat dřív, ale měla jsem moc práce s mým obnoveným druhým blogem Ev-Page ( Ano, už zase na něj píši. Ale tentokrát už u něj vydržím! ). Ale už to nebudu dále natahovat a přesunu se rovnou k věci.


( Ok, tahle fotka nemá s článkem vůbec nic společného, ale měla jsem ji zrovna v počítači, tak co? -_- :D )


Teprve začátek školního roku a už nemám čas

2. září 2014 v 21:20 | Ev
Tohle je zlý. Jestli nemám čas na začátku, kdy máme jen pět hodin denně, co budu dělat, až budeme mít odpoledky? Kdybychom bydleli ve městě, všechno by bylo lehčí... Mohla bych si přispat, svačinu připravovat ráno a do školy bych chodila pěšky jezdila autobusem levněji.
Nemůžu se zbavit dojmu, že dělám něco špatně. Budu si muset lépe zorganizovat rozvrh.
Jasně, že bych se raději věnovala své knize místo sezení ve třídě, kde všichni pletou ty blbý náramky z gumiček, ale bohužel mám povinnou základní školu. Střední sice ne, ale budu tam muset jít, protože chci na vysokou. Dá se překočit střední škola?
Každopádně mi zbývá ještě deset měsíců, kdy budu muset pravidelně chodit na hodiny, psát zápisky, přežívat odporné jídlo ze školní jídelny a procházet ke skříňkám kolem něho, takže si musím stanovit nějaká pravidla: koukání na seriály a psaní budu nechávat na víkendech, uterkách a pátkách.
Uvidím, jak to bude s blogem. Nejspíš vždy něco přednastavím během víkendu.
Bohužel,... ale už nejsou prázdniny a jsem na druhém stupni, takže si musím zvykat, však ono to půjde!


The Offspring - You're Gonna Go Far, Kid